Návykové látky a jejich vliv na bezpečnost silničního provozu

Alkohol a další návykové látky představují významné riziko pro dopravní bezpečnost. Při dopravních nehodách způsobených pod vlivem alkoholu nebo drog zemře v České republice každoročně více než 50 lidí. S rostoucí hladinou alkoholu či drog roste u řidičů nejen riziko zaviněných, ale i nezaviněných dopravních nehod.

Přestože je Česká republika zemí s vysokou spotřebou alkoholu a řízení pod jeho vlivem si každoročně vybírá daň v podobě zmařených lidských životů a následků na zdraví, podíl nehod způsobených alkoholem či drogami je u nás v porovnání s některými západními zeměmi relativně nízký.

 Významnou roli v tom hraje fakt, že Česká republika má jako jedna z mála států zaveden režim nulové tolerance k alkoholu v dopravě. Kromě nás má nulovou hranici u všech skupin řidičů také Maďarsko, Rumunsko, Estonsko, Srbsko, Rusko, Ukrajina a Slovensko. Několik dalších zemí, kupříkladu Německo, Chorvatsko, Řecko, zavedlo stejné opatření, ale pouze u nových nebo profesionálních řidičů.

Alkohol ovlivňuje naše smyslové vnímání a následně také motorické reakce. Jsme pomalejší, vidění se nám zužuje (dochází k tzv. tunelovému vidění), méně rozlišujeme barvy. Zhoršená je také schopnost vyhodnocovat situace. Řidič zkresleně posuzuje rychlost vlastní, ale i ostatních vozidel. Vždy samozřejmě závisí na množství alkoholu v krvi a současně na individuálních dispozicích člověka ‐ jak na konkrétní míru alkoholu reaguje.

„Největším problémem ale zůstává tendence k odlišnému vyhodnocení rizikových situací. Narůstá řidičovo sebevědomí a s tím spojené přeceňování vlastních schopností. Pod vlivem alkoholu má často pocit, že řídí dobře a že situaci plně zvládá,“ uvádí Pavel Řezáč, ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu. Tomu odpovídá i počet obětí.

U alkoholu je možné poměrně přesně odhadovat, jak se bude v těle chovat. I když všichni lidé nejsou stejní a působení etylalkoholu je individuální, pořád lze vystopovat celkem jasné zákonitosti. U běžných konzumentů alkoholu proto nemusíme alkohol zakazovat, jde spíše o oddělení pití a řízení. Často tak postačí naučit se spočítat si hladinu alkoholu v krvi i rychlost odbourávání a je možné pití i řízení vhodně naplánovat.

Jak řidiče ovlivňují drogy?

U drog je ve srovnání s alkoholem situace odlišná. Nejenže na ně reaguje každý člověk zcela jinak, ale i sama účinná látka se může případ od případu výrazně lišit. „Zatímco o alkoholu toho víme hodně, drogy zůstávají velkou neznámou. Jejich účinky jsou málo prozkoumané. Dalším problémem je i kombinace různých látek a jejich dopad na uživatele,“ říká Kathy Steward, expertka mezinárodní komise ICADTS (The International Council on Alcohol, Drugs and Traffic Safety). Asi nejzávažnějším problémem je v současné době užívání marihuany. Mezi mladými lidmi množství jejich konzumentů stále roste. Konzumace marihuany přitom zvyšuje riziko dopravní nehody v průměru na dvojnásobek a řízení pod vlivem je v České republice trestným činem.

Mnoho uživatelů konopí šokuje, že na rozdíl od alkoholu může být THC, účinná psychoaktivní látka obsažená v konopí, v těle zjistitelná i po třech týdnech od konzumace. „Nezbývá nám, než klientům říci, že si prostě musejí vybrat, jestli chtějí užívat marihuanu nebo řídit. Obojí totiž skloubit nelze, pokud se nechtějí dostat do konfliktu se zákonem,“ říká psycholožka a lektorka rehabilitačních programů pro řidiče Veronika Kurečková z Centra dopravního výzkumu.

Ještě větší problém však nastává u chronicky nemocných, především pak u seniorů. Pro mnohé z nich je užívání marihuany jedinou účinnou úlevou od zdravotních potíží. Někteří z nich jsou přitom řidiči a řidičský průkaz nutně potřebují. Dnes u těchto pacientů neumíme jednoznačně určit, do jaké míry užívání konopí pro léčebné účely ovlivňuje způsobilost k řízení. A v tom je právě zakopaný pes. Neexistuje totiž pouze jeden druh konopí s přesně odhadnutelným složením. Vedle metod pěstování ovlivňuje poměr účinných látek především konkrétní genotyp rostliny. Existuje řada druhů marihuany a jejich složení doposud není přesně zmapováno.

Genotypování konopí

AlkoholDr. Jan Šafář z Ústavu experimentální biologie potvrzuje, že právě genotypování konopí může být jednou z cest, jak v budoucnu umožnit legální užívání alespoň některých druhů a to možná i pro řidiče. „V současnosti toho o varietách konopí nevíme dost. Je zapotřebí zmapovat jak genetický profil rostliny, tak i její chemické složení, a vytvořit aktualizovanou databázi,“ dodává. Účinky jednotlivých druhů na řízení by měly být následně otestovány. „Je teoreticky možné, že se nám podaří specifikovat dostupné druhy marihuany, které mohou být léčebně účinné a přitom pro řidiče zcela bezpečné. Zatím to ale s jistotou nevíme,“ doplňuje Veronika Kurečková z Centra dopravního výzkumu.

Léková závislost – nenápadná hrozba

Způsobilost k řízení mohou ovlivňovat i běžné léky, které jsou mezi lidmi velmi rozšířené a jejich užívání stále roste. Nebezpečím tak mohou být antihistaminika, léky na vysoký tlak či cukrovku, různé druhy psychofarmak. Rizikem jsou například léky na spaní, a to i ty nejmodernější, které přesto zvyšují riziko nehody téměř trojnásobně. Statisticky jsou tak nebezpečnější než marihuana (viz obrázek níže: Častost výskytu návykových látek ve vazbě na riziko nehody).

Velkým problémem jsou například opioidy, používané k léčbě chronické bolesti. „V zahraničí existují výzkumy vlivu těchto látek na řízení. U nás však doposud žádný systematický výzkum neproběhl. Nemáme dost dat, abychom mohli zjistit, jakým způsobem a do jaké míry opioidy u českých pacientů způsobilost k řízení ovlivňují,“ říká Aleš Zaoral, psycholog z Centra dopravního výzkumu, který ve spolupráci s lékaři a psychology z Fakultní nemocnice Brno‐Bohunice v současnosti připravuje podrobný výzkum této problematiky.

Návykové látky však nejsou rizikem jen u řidičů motorových vozidel. Statistiky například ukazují, že zatímco u řidičů aut bývá prokázán alkohol u zhruba 4 procent jimi zaviněných nehod, u cyklistů to je 27 a u chodců 12 procent. Lidé pod vlivem alkoholu či drog představují v dopravě riziko i komplikaci, ať již jedou autem, na kole, jdou pešky či například využijí hromadnou dopravu. S jistou mírou zjednodušení se tak dá říci, že alkohol a drogy do dopravního provozu nepatří, bez ohledu na to, kdo z účastníků je užívá.

Jaká opatření proti návykovým látkám v dopravě zavést?

  • Bodový systém: většinou nepopulární, ale účinný

Na snižující se následky dopravních nehod v důsledku vlivu alkoholu v České republice mělo jednoznačný vliv zavedení bodového hodnocení řidičů účinné od 1. 7. 2006 a jeho důsledné uplatňování. K významnému snížení usmrcených došlo také v roce 2012. V září vypukla takzvaná „metanolová aféra“, kdy v Česku a Polsku došlo k sérii otrav metanolem. Řidiči za alkohol v dopravě platí vysoké pokuty a přicházejí o body. Většina z nich ale také přijde o řidičské oprávnění a před návratem za volant musí na psychologické vyšetření. To ale stále nestačí.

  • Rehabilitační program pro řidiče v ČR zatím stále v přípravách

Jednou z velmi účinných možností, jak snížit opakované jízdy pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, jsou rehabilitační programy pro řidiče, kterým je opakovaně odebráno řidičské oprávnění. Jde o terapeuticko‐vzdělávací cyklus, jehož cílem je změna postojů a životního stylu rizikových řidičů, vedený speciálně vyškolenými psychology.

S velmi přesvědčivými výsledky se realizují ve všech zemích EU, včetně Slovenska. Plošné zavedení rehabilitačních programů v ČR je zatím ve fázi legislativních příprav. V České republice rehabilitace probíhají jen v rámci pilotní studie a prochází jimi jen malé procento řidičů.

Ilustracni 38Hodnocení pilotáže přitom ukazuje výrazné snížení recidivy nebezpečného chování za volantem. Že to není náhoda, dokazuje i studie, kterou Centrum dopravního výzkumu realizovalo ve spolupráci s neurovědci ze Středoevropského technologického institutu CEITEC. „Pomocí vyšetření v magnetické rezonanci jsme zjistili, že po absolvování rehabilitačních programů dochází ke zvýšené aktivaci některých oblastí mozku a obecně roste schopnost spolupráce,“ dodává Daniel Shaw z CEITEC.

Zatím jsou u nás povinná pouze psychologická vyšetření, která dokáží odhalit zejména extrémní případy. Nejdou ale do hloubky a jako opatření nestačí. „Přistižení řidiči by proto měli projít nejen vyšetřením u psychologa, ale také vyšetřením vylučujícím závislost a především zmíněným rehabilitačním programem, v němž získají důležité informace a znalosti i prostor uvažovat o změnách svého životního stylu,“ říká Petr Zámečník, dopravní psycholog a výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu.

 

 

  • Alkoholový zámek

Dalším možným opatřením v boji proti alkoholu za volantem je alkoholový zámek. Jedná se o zařízení, které opilému řidiči znemožní nastartovat vozidlo a odjet. Mnohé v současnosti dodávané alkoholové zámky jsou technologicky na velmi vysoké úrovni a prakticky vylučují možnost tento mechanismus obejít. Řada výrobců automobilů dokonce podobná zařízení montuje do nových vozů sériově. Zkušenosti ze zahraničí nicméně ukazují, že poté, co je alkoholový zámek z vozidla odstraněn, se řidiči často vracejí k zažitým zvykům a znovu sedají za volant opilí.

„Alkoholové zámky proto fungují jedině tehdy, pokud řidiči současně projdou právě zmíněným rehabilitačním kurzem, v němž dostanou příležitost změnit své postoje a motivaci a nastaví si svoji vlastní strategii, jak se do budoucna jízdám pod vlivem alkoholu vyhnout,“ vysvětluje Veronika Kurečková, psycholožka a terapeutka z Centra dopravního výzkumu.

Finská zpráva z roku 2013, která vychází z dat za poslední čtyři roky, poukazuje na skutečnost, že míra recidivy při užití alkoholového zámku je významně nižší (necelých 6 %), zatímco obvyklá míra recidivy pachatelů, kteří nebyli součástí programu alkoholového zámku, se ve Finsku pohybuje kolem 30 %.

  • Změna systému autoškol

Základním problémem české dopravy je v současné době systém přípravy řidičů. „Když klienty v rámci rehabilitačních programů seznamujeme s problematikou alkoholu a drog, často se podivují, proč se tyhle informace nedozvěděli už v autoškole. A mají naprostou pravdu,“ říkají lektoři rehabilitačních programů. Problémů, s nimiž se české autoškoly potýkají, je celá řada, od kolísavé úrovně výuky, až po malý důraz na bezpečnost a životní styl.

Situaci by mohla pomoci zlepšit novelizace Zákona o autoškolství, která je v přípravě. Počítá jak se zavedením minimálních standardů do výuky v autoškolách, tak i s dalšími preventivními opatřeními, jako je například řidičské oprávnění na zkoušku a preventivní rehabilitační programy, zvláště pro začínající problematické řidiče.