Zpráva o vývoji finančního trhu: Ministerstvo financí hodnotí pojistný trh

Ministerstvo financí vydalo klíčovou publikaci Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2019 (Zpráva), ve které hodnotí také formu českého pojišťovnictví. Hrubé předepsané pojistné sektoru pojišťoven pokračovalo třetím rokem v růstu, když se zvýšilo o 6,6 % a dosáhlo 165,9 mld. Kč. Celkový růst sektoru byl tažen segmentem neživotního pojištění (o 13,2 %), naproti tomu životní pojištění pokleslo (o 5,0 %). Celkový počet pojistných smluv se meziročně významně nezměnil (růst o 0,7 %). Počty nově uzavřených smluv naopak poklesly (o 1,0 %), což bylo způsobeno především oblastí životního pojištění (pokles o 12,6 %). Pojistný sektor byl vystaven zátěži z pohledu náhrad škod způsobených orkánem Eberhard a silným krupobitím. Pojišťovny tak řešily druhý největší počet pojistných událostí za poslední dekádu. A co dalšího Zpráva přinesla?

Sektor pojišťoven v roce 2019 potvrdil z pohledu vývoje objemu hrubého předepsaného pojistného vzestupný trend započatý v roce 2017. Jak bylo zmíněno, celkový růst pojistného sektoru (o 6,6 %) byl tažen růstem neživotního pojištění (o 13,2 %), který v roce 2019 dosáhl nejvyšší hodnoty v rámci sledovaného období. Životní pojištění naopak vykázalo pokles (o 5,0 %), a to o 2,6 p.b. vyšší než v předchozím roce. Celkový objem hrubého předepsaného pojistného dosáhl 165,9 mld. Kč. Výraznější zrychlení tempa růstu pojistného sektoru se však v důsledku pokračující konjunktury (nominální HDP v běžných cenách vzrostl o 6,0 p.b.) nedokázalo promítnout do ukazatele propojištěnosti, který setrval na hodnotě 2,9 %

Setrvalý pokles segmentu životního pojištění a naopak zrychlení růstu neživotního pojištění měly dopad na výši podílů obou segmentů pojistného trhu. Ke konci roku 2019 činil poměr 68 : 32 % ve prospěch neživotního pojištění, což indikovalo další vychýlení obou segmentů ve srovnání s vyspělými zeměmi západní Evropy, kde je poměr opačný, tj. ve prospěch životního pojištění. Vyšší podíl neživotního pojištění na pojistném trhu vykázaly i ostatní země Visegrádské čtyřky.

Segment neživotního pojištění vykázal v roce 2019 růst z pohledu celkového počtu pojistných smluv (o 2,6 %), a to i přes meziroční pokles počtu nově sjednaných smluv o 0,4 % (tabulka 7.1). Hrubé předepsané pojistné vzrostlo o 13,2 % na 112,5 mld. Kč. K růstu neživotního pojištění nejvíce přispělo navýšení předepsaného pojistného (o 7,4 mld. Kč) v rámci pojištění ochrany příjmu. Významnou měrou se též podílel segment pojištění motorových vozidel, v rámci kterého došlo k růstu hrubého předepsaného pojistného o 1,0 mld. Kč, a který pramenil z navyšujícího se počtu pojištěných vozidel.

Mírnější růst pojistného byl zaznamenán též v rámci pojištění odpovědnosti a pojištění škod na majetku. V rámci neživotního pojištění došlo v roce 2019 vzhledem k robustnějšímu růstu předepsaného pojistného ve srovnání se změnou počtu smluv ke zvýšení průměrného pojistného připadajícího na jednu smlouvu o 10,3 %. Hrubá výše nákladů v segmentu neživotního pojištění vzrostla v absolutním vyjádření o 17,9 % a dosáhla hodnoty 58,2 mld. Kč. Zvýšené náklady na vyplacená pojistná plnění byly do značné míry ovlivněny následky škod způsobených přírodními živly. Tyto majetkové škody totiž meziročně vzrostly o 113,5 % a jejich nárůst byl zapříčiněn především vysokým objemem škod v kategorii vichřice a krupobití způsobených zejména orkánem Eberhard v březnu a mimořádně silným krupobitím v červenci. V důsledku těchto událostí pojišťovny řešily druhý největší počet pojistných událostí za poslední dekádu.

Dále relativně významnou skupinou škod na celkových majetkových škodách představovaly v roce 2019 škody následkem požáru. Podíl počtu škod způsobených požárem na celkových majetkových škodách sice meziročně poklesl o 0,5 p.b. na 1,95 %, nicméně z pohledu absolutního vyjádření představovala tato kategorie 19% podíl na celkovém objemu majetkových škod.

Životní pojištění pokračovalo v roce 2019 v sestupném trendu, který trvá od roku 2013. Celkový počet smluv vykázal meziroční pokles o 6,7 %. Počet nově uzavřených smluv též poklesl a ve srovnání s předchozím rokem se snížil o 12,6 %. V důsledku klesajících počtů smluv došlo též k propadu hrubého předepsaného pojistného o 5,0 %, což představovalo dvojnásobné tempo poklesu v porovnání s rokem 2018. Předepsané pojistné v roce 2019 činilo 53,4 mld. Kč, přičemž z toho 12,9 mld. Kč připadalo na smlouvy s jednorázově placeným pojistným.

Pojišťovny vykázaly v roce 2019 kladný hospodářský výsledek ve výši 19,2 mld. Kč, který byl nejvyšší za posledních 9 let. Růst o 10,2 % navázal na skokové zvýšení zisku pojistného sektoru z roku 2018. Výsledek technického účtu k životnímu pojištění se zvýšil jen nepatrně (1,2 %). Výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění naopak vykázal pokles, a to poměrně znatelný (44,6 %), což bylo způsobeno zejména růstem nákladů na pojistná plnění související s nárůstem jejich hrubé výše. Ten lze přisoudit například většímu výskytu živelných událostí, ale také vývoji výše průměrných škod v rámci pojištění vozidel.

Z dat ČAP plyne, že průměrná výše škod rostla rychlejším tempem než předepsané pojistné, což se negativně odrazilo v celkové bilanci technického účtu. Výnosy z investic vzrostly o 82,3 % v důsledku vývoje na finančních trzích (viz kapitola 6). Z pohledu nákladů na investice došlo proporcionálně též k růstu, který činil 125,7 %. Výrazný nárůst zisku v porovnání s vývojem výsledků technického účtu k životnímu a neživotnímu pojištění byl zapříčiněn mimořádnými transakcemi souvisejícími s fúzí některých pojišťoven.

Bilanční suma pojistného sektoru se v roce 2019 snížila o 5,7 % na 490,3 mld. Kč. Na poklesu se podílel především objem investic (o 10,8 %), které i přesto představovaly 66 % bilanční sumy. Propad investic lze v průběhu sledovaného období označit za výraznější, jelikož od roku 2013 docházelo k meziročním změnám podílu investic v řádu nízkých jednotek procent. Pokles investic byl způsoben zejména snížením majetkových účastí pojišťoven, které jsou součástí investic, což bylo též důsledkem proběhlých fúzí. Technické rezervy se meziročně snížily (o 2,8 %), na čemž se podílely především rezervy k životnímu pojištění. Výjimku představovala pouze rezerva na nezasloužené pojistné, která vzrostla ve srovnání s rokem 2018 o 6,1 % a byla tažena především tvorbou této rezervy k neživotnímu pojištění.

Hospodářský výsledek pojistného sektoru je do značné míry ovlivněn schopností jednotlivých pojišťoven odhalovat pojistné podvody. Podle údajů ČAP pojišťovny v roce 2019 prověřily 8 474 podezřelých pojistných událostí, ve kterých byly odhaleny podvody v souhrnné hodnotě 1,1 mld. Kč. Průměrná výše odhaleného pojistného podvodu dosáhla 230 tis. Kč. Meziročně došlo k poklesu ve všech třech kategoriích, tj. počtu prověřovaných podezřelých událostí (17,9 %), objemů podvodů (14,3 %) i průměrné výše podvodu (0,9 %). Důvodem pro tento sestupný vývoj bylo především to, že se dařilo pojistným podvodům předcházet, tj. odhalovat je již při sjednávání pojistných smluv a nikoliv až reaktivně, a to především v oblasti pojištění majetku a odpovědnosti (55 %) a pojištění vozidel (30 %).

Zprostředkování pojištění

Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů byl významně ovlivněn novými regulatorním rámcem v oblasti distribuce pojištění a zajištění přijatým v roce 2018. Změna legislativy zavedla zcela odlišnou strukturu osob oprávněných zprostředkovávat pojištění. Pojišťovací agenti a makléři, kteří projevili zájem nadále pokračovat ve své činnosti v nové pozici samostatného zprostředkovatele, byli přeregistrováni automaticky. Vázaní pojišťovací zprostředkovatelé, výhradní pojišťovací agenti a podřízení pojišťovací zprostředkovatelé byli nově zaregistrováni jako vázaní zástupci nebo doplňkoví pojišťovací zprostředkovatelé, a to na základě oznámení osoby, kterou zastupovali (pojišťovna nebo samostatný zprostředkovatel). Podnikatelské oprávnění ke zprostředkování pojištění se nově uděluje na dobu určitou (1 rok), přičemž jeho případné prodloužení ČNB je podmíněno úhradou správního poplatku.

Na konci roku 2019 činil podle evidence ČNB celkový počet osob oprávněných zprostředkovat pojištění přibližně 38 tis. osob. Došlo tak k razantnímu poklesu v počtu zprostředkovatelů, protože na konci roku 2018 bylo evidováno vydání více než 185 tis. oprávnění za celý rok, přičemž 95 % z nich tvořila oprávnění pro fyzické osoby. Z pohledu institucionálního zajištění odpovědnosti za testování zprostředkovatelů došlo k přenesení této povinnosti na akreditované osoby, které prověřují odborné znalosti uchazečů o oprávnění, přičemž ke konci roku 2019 bylo evidováno 18 takových subjektů.

Finanční arbitr

Finanční arbitr (FA) jako orgán mimosoudního řešení některých sporů mezi spotřebiteli a finančními institucemi působí na finančním trhu od roku 2003. Jeho působnost se postupně stále více rozšiřovala, přičemž od posledního zvýšení jeho kompetencí v roce 2018 i na spory vzniklé při poskytování investičních služeb zahraničními institucemi je již oprávněn řešit spotřebitelské spory téměř napříč celým finančním trhem.

Do působnosti FA spadá mimosoudní řešení spotřebitelských sporů z oblasti platebního styku, neplatebních účtů a vkladních knížek, elektronických peněz, úvěrů, včetně hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, ze stavebního spoření, z kolektivního investování a investičních služeb, ze směnárenských obchodů a životního pojištění. V působnosti FA naopak dosud nejsou spory z finančních služeb, jako jsou penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, neživotní pojištění, a spory akcionářů a držitelů dluhopisů.

V roce bylo FA zahájeno 1 178 nových řízení a projednáváno celkem 3 142 sporů. Vedle nově zahájených řízení probíhalo dalších dříve zahájených 1 964 řízení. V meziročním srovnání je to pokles v obou případech, neboť v roce 2018 vedle 1 401 nově zahájených řízení probíhalo ještě 2 223 řízení, tj. celkem probíhalo 3 622 řízení. Nejčastější nové spory (56 %) se týkaly spotřebitelského úvěru, u nichž došlo k meziročnímu nárůstu o cca 29 %. Nejméně sporů se naopak vztahovalo ke směnárenské činnosti (17 návrhů) a kolektivnímu investování (3 návrhy). V rámci všech projednávaných sporů se jich polovina týkala životního pojištění (1 574 řízení), třetina spotřebitelského úvěru (980 řízení) a desetina platebních služeb (318 řízení).

Finanční arbitr přijal ze strany veřejnosti přes 5 tis. dotazů.

Více informací ZDE

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky